Gustibus.cz

* * * * * * * * * * * * * * * * *

  • Gastronomická Normandie: Camembert, Cidre, Calvados...
  • Kultovní Toskánsko s lekcí italského vaření

Degustace


Vinařský region Mosela a Porýní

Aktuální nabídka semináře v malebné Mosele a Porýní
Regionální gastronomie Mosely a Porýní

Údolí Mosely, Sáry a Ruweru

Řeka Mosela meandruje směrem k severovýchodu od lucemburských hranic a doslova v každé zákrutě najdeme vinice, která mají rozličný potenciál. Z jejich strmých svahů se rodí ty nejušlechtilejší ryzlinky z celého Německa.

Některé stráně jsou tak příkré, že je vinohradníci buď nechali ležet ladem, jinde je obdělávají pomocí lanovky zvané Monorack Bahn. Ve městě Koblenz pak Mosela vtéká do Rýna, jehož část Mittelrhein s majestátnými hrady, zámky a opatstvími je zapsána na seznam UNESCO. I zde samozřejmě kraluje odrůda Ryzlink rýnský - král vín - odkud ostatně získal svůj název, kde dává velkolepá vína s dlouhou životností.

Údolí Mosely, Sáry a Ruweru

Quis color ille vadis, seras cum propulit umbras
Hesperus et viridi perfundit monte Mosellam!
Tota natant crispis juga motibus et tremis absens
Pampinus et vitreis vindemia turget in undis.

Tato slova nejsou poutačem na poslední výkřik módy v místní turistice, nýbrž verše o moselském víně, které v roce 371 napsal romantický básník, učenec a konsul Decimus Magnus Ausonius z Burdigaly, což je dnešní Bordeaux (po němž je mimochodem pojmenováno slavné Château Ausone v oblasti Saint Emilion), během jeho dvacetiletého působení v Trevíru (Trier) na Mosele.

Je známo, že příznivé klimatické podmínky pro pěstování révy vinné v povodí řeky Mosely objevili již Římané, jejichž hlavním městem této severozápadní římské říše se stala osada Augusta Treverorum – dnešní Trevír. Město Trevír je se svými římskými lázněmi, bazilikou, katedrálou a impozantní masivní městskou bránou, nazývanou Porta Nigra, zařazeno na seznam světových památek UNESCO. Ještě dnes v nedalekých obcích poblíž Trevíru objevujeme nové archeologické nálezy, jako např. římská vila v obci Longuich nebo vykopávky poblíž zrekonstruovaného starého lisu v Erdenu, které svědčí o pokročilém vinohradnictví v této oblasti z dob starých Římanů.

La Moselle - D'Musel - Die Mosel, jak se tato řeka v zemích Francie, Lucemburska a Německa nazývá, pramení v pohoří Vogéz v Alsasku a vlévá se do Rýna v Koblenzi. Její tok je dlouhý 550 km.

Údolí toku Mosely, které se nachází mezi vrchovinami Hunsrück a Eifel, tvoří zejména mezi městy Trevír a Koblenz vskutku romantickou říční krajinu a jednu z velkolepých vinařských oblastí Německa, vyznačující se světově proslulými ryzlinky. Meandrující řeka se svými strmými svahy zde vytváří jakýsi přirozený amfiteátr, který je lemován viničními tratěmi té nejlepší bonity. Piesporter Goldtröpfchen, Bernkasteler Doctor, Brauneberger Juffer, Ürziger Würzgarten, Erdener Treppchen, Wehlener a Zeltinger Sonnenuhr – to jsou přímo pojmy. Na těchto věhlasných viničních tratích (v Německu se jim říká Einzellagen) se rodí ta nejušlechtilejší vína z odrůdy Ryzlink rýnský (Riesling), jež je synonymní s vinařskou oblastí Mosely.

Samotná vinařská oblast Mosely se dělí na tři podoblasti: Horní, Střední a Dolní Mosela, z nichž nejvýznamnější je Střední podoblast neboli Mittelmosel. Navíc má řeka Mosela ještě dvě menší sestry, přítoky Saar a Ruwer, které se do Mosely vlévají ještě na území jejího horního toku. Oficiální název celé vinařské oblasti tedy zní Mosel-Saar-Ruwer.

Horní Mosela - Obermosel / Oblast horního toku Mosely podél hranic Lucemburska často trpí jarními mrazíky a tak se zde pěstuje převážně historicky odolná i když poněkud rustikální odrůda Elbling (dříve nazývaná Kleinberger), jež dává, stejně jako v sousedním Lucembursku, lehká vína s vysokým obsahem kyselin, vhodná zejména pro výrobu sektů. Rovněž populární jsou Rivaner, což je zdejší název pro Müller-Thurgau, Grauburgunder (Rulandské šedé) a bílý Auxerrois (pozor na záměnu se stejnojmennou modrou odrůdou z oblasti Cahors v jižní Francii!).

Vinařské obce, které stojí za zmínku jsou: Nennig, Palzem, Wincheringen, Nittel, Oberbillig, Wintersdorf. V oblasti Horní Mosely se nacházejí rovněž Bereich Obermosel a Moseltor, Grosslage Königsberg a Gipfel (pozn.: Bereich je označení pro vinařskou zónu uvnitř vinařské oblasti nebo podoblasti, Grosslage pak znamená kolektivní uskupení četných vinic, které mají podobné podmínky – v žádném z těchto případů se nejedná o vína špičkové kvality jakými se mohou pyšnit jednotlivé viniční tratě – Einzellage – středního a dolního toku).

Sársko - Saarland / Saar neboli Sára je přítok Mosely protékající pahorkatým údolím jižně od řeky Ruwer, který dává jméno této podoblasti. Říká se o ní, že je nejchladnějším místem celého regionu, neboť převážná většina vinic se nachází na úbočí svahů v chladných údolích. Nejromantičtějším místem je sedm kilometrů dlouhý ohyb u Mettlachu. Tato podoblast dává nejrafinovanější a nejskvostnější ze všech ryzlinků celé oblasti. Jsou seriózní, „ocelové“ a vysoce aromatické, díky břidlicovému podloží. Nejznámějším tamním vinařstvím u nás (a zejména na Slovensku) je bezpochyby Egon Müller, rovněž spolumajitel vinařství a zámku Château Belá poblíž Štúrova.

Nejznámější vinařské obce (a vinice) jsou: Serrig (Herrenberg, Saarstein), Saarburg (Rausch), Ayl (Kupp), Ockfen (Bockstein), Schoden (Herrenberg), Kanzem (Altenberg), Wiltingen (Scharzhofberg).

Přední vinařství: Egon Müller zu Scharzhof, Geltz Zilliken, Schloss Saarstein, Peter Lauer, Maximilian von Othegraven, Dr. Fischer, Sankt Urbans-Hof, Friedrich-Wilhelm Gymnasium, Vereinigte Hospitien, Van Volxem, Dr. Wagner, von Hövel.

Údolí Ruweru - Ruwertal / Řeka Ruwer, jež dává rovněž jméno městské čtvrti Trevíru, pramení ve výšce 650 m v Hunsrücku nějakých 40 km jižněji. Na jejích strmých svazích se réva vinná pěstovala již za dob Římanů. Dnes je zde osázeno přibližně 200 ha a vinice převážně patří šlechtě a klášterům. Vína jsou delikátní, velmi elegantní a vysoce aromatická s vynikající strukturou. Mohou být suchá i sladká.

Nejznámější vinařské obce (a vinice) jsou: Eitelsbach (Karthäuserhofberg), Kasel (Nies’chen, Kehrnagel), Mertesdorf (Herrenberg).

Přední vinařství: Erben von Beulwitz, Freiherr von Schubert, Reichsgraf von Kesselstatt, Bischöfliche Weingüter, Karlsmühle, Dominikanerweingut Christoph von Nell, Maximin Grünhaus.

Střední Mosela - Mittelmosel / Nejvýznamější část a srdce celého vinařského regionu Mosely se nachází na jejím středním toku, tedy v podoblasti zvané Mittelmosel. Na nejlepších polohách celé oblasti Mosely se pěstuje převážně Ryzlink rýnský.

Nejznámější vinařské obce (a vinice) jsou: Schweich, Longuich (Maximiner Herrenberg), Mehring (Blattenberg, Zellerberg), Schleich-Ensch, Detzem (Maximiner Klosterlay), Klüsserath, Thörnich (Ritsch), Leiwen (Laurentiuslay), Trittenheim (Apotheke), Neumagen-Dhron (Dhroner Hofberger, Neumagener Laudamusberg, Sonnenuhr), Piesport (Goldtröpfchen, Michelsberg), Brauneberg (Juffer, Juffer-Sonnenuhr), Mülheim (Sonnenlay, také známý pod názvem „Zeppelin“ z dob, kdy se podával na palubě vzducholodí), Lieser (Niederberg-Helden), Bernkastel-Kues (Doctor, Alte Badstube am Doctorberg), Graach (Domprobst), Wehlen (Sonnenuhr), Zeltingen (Sonnenuhr, Himmelreich, Schlossberg), Ürzig (Würzgarten), Erden (Treppchen, Prälat), Kinheim (Rosenberg), Kröv (Kirchlay), Wolf (Goldgrube), Traben-Trarbach (Ungsberg), Enkirch (Batterieberg, Steffensberg).

Přední vinařství: Milz-Laurentiushof, Clüsserath-Weiler, Reinhold Haart, Paulinshof, Fritz Haag, Willi Haag, Max. Ferdinand Richter, Dr. Loosen, Wwe. Dr. Thanisch/Thanisch-Spier, Dr. Pauly-Bergweiler, Geheimrat J. Wegeler Erben, Willi Schaefer, Kees-Kieren, J.J. Prüm, Markus Molitor, Heribert Kerpen, Bäumler-Kerpen-Erben, Studert-Prüm, Clemens Busch, Daniel Vollenweider, Martin Müllen.

Dolní Mosela - Terrassenmosel / Nové označení podoblasti Dolní Mosely jako Terrassenmosel má za účelem vytvořit image kvality a upozornit na strmé svahy, kde se tradičně vysazovaly vinice na terasách již od nepaměti. Jednou takovou viniční tratí je Bremmer Calmont (latinsky Calidus Mons, což znamená „teplá hora“), která je nejstrmější vinicí v Evropě (a snad i na celém světě) se sklonem 68 stupňů. Obtížnost terénu v posledních dobách odradila mnohé pěstitele od obdělávání takových strmých vinic, a tak mnohé vynikající tratě dnes leží ladem. Avšak vynikající mikroklimatické a půdní (kvarcit, devonská a červená břidlice, které vyzařují teplo) podmínky zlákaly některé vinaře zaměřující se na vysokou kvalitu vín, aby se do těchto strmých poloh vrátili. Za pomoci dotací EU jim bylo umožněno instalovat v příkrých svazích tzv. Monorack, jednokolejnou trať, která jim pomáhá dopravit se do vinohradu s potřebným nářadím či bedničkami pro sklizeň hroznů, které svážejí zpět k silnici v údolí k rychlé expedici do vinařství za účelem zpracování. Až někdy zavítáte do malebné oblasti Dolní Mosely, všimněte si těchto jednokolejnic s vozíčky pro vinaře, pomyslete na jeho tvrdou práci a zaskočte si do nejbližší Weinstube na pohárek skvělého moselského ryzlinku...!

Nejznámější vinařské obce (a vinice) jsou: Zell (Schwarze Katz, Nussberg, Burglay-Felsen), Merl (Fettgarten, Königslay-Terrassen), Bullay, Neef (Frauenberg), Alf/St. Aldegund, Bremm (Calmont), Eller, Ediger, Cochem, Winningen (Uhlen).

Přední vinařství: Albert Kallfelz, Ernst Steffen, Heymann-Löwenstein, Knebell, Reinhold Franzen, Ulrich Franzen, Heinz Berg, Lubentiushof.

Údolí Rýna

Návštěva regionu Rheingau tradičně začíná spektakulární jízdou podél břehu Rýna od Koblenze směr Rüdesheim, kde je možné spatřit nesčetné množství hradů a zřícenin po obou březích řeky, kde zejména tato část levého břehu řeky horního Porýní je díky této koncentraci památek zapsána na seznam kulturního dědictví UNESCO.

Údolí Rýna

Zde lze obdivovat hradbami obklopené městečko Bacharach, dále pak Boppard, legendární Loreley nebo Lorch, než dorazíme přes Assmannshausen, městečko proslulé svými Pinoty Noir až do turistického Rüdesheimu, kde se také nachází známý vinařský institut a univerzita. Nedaleko odtud leží Eltville, nejstarší město oblasti Rheingau, odkud je možné zabočit přímo na vinnou stezku označenou ‘Rheingauer Riesling Route’. Výše nad městem v lesích, poblíž obce Hattenheim, se skrývá Eberbach, kde v roce 1135 založil řád Cisterciáků Kloster Eberbach (dnes státní vinařství nazývané Verwaltung der Staatsweingüter Eltville). Jak je známo, byli tito mniši velmi znalí v oboru pěstování révy vinné a výroby vína a zakrátko se zarostlé svahy systematicky začaly proměňovat v terasy, kde se zakládaly vinohrady. Díky těžké práci, kterou po staletí cisterciáčtí mniši vynakládali, se Kloster Eberbach stal nejvýznamějším vinařským centrem tehdejší Evropy. Při prohlídce opatství návštěvník zajisté pocítí obdiv i soucit k mnichům, kteří zde v obrovských noclehárnách s otevřenými okny na pospas všem živlům spávali na zemi v létě i v zimě. Není divu, že jejich průměrný věk dosahoval jen 27 let! Když byl v roce 1803 církevní majetek zkonfiskován, připadlo opatství vévodovi z Nassau a později pruským vládcům. Dnes, po 850 letech nepřetržité výroby, spadá podnik pod Ministerstvo zemědělství ve Wiesbadenu s administrativní správou v Eltville.

Kromě prohlídky kláštera včetně refektáře, kde se každoročně pořádají aukce těch nejdražších německých vín, archivu a sklepů, nelze opominout lisovnu s celou řadou historických dřevěných lisů datujících z 15. století. Z této doby také pochází tzv. obří sud s kapacitou 70.000 litrů, který je největším sudem na světě. Bylo to právě zde, kde se zrodil termín ‘kabinet’, jež dnes zdobí etikety vína s přívlastkem, jak je stanoveno mnohými vinařskými zákony. Slovo ‘cabinet’ pochází z francouzštiny a určovalo místo, kam se uschovávaly drahocenné předměty. ‘Kabinett’ se v němčině poprvé objevuje kolem roku 1677. V téže době se v opatství Kloster Eberbach začala do sklepního kabinetu ukládat ta nejlepší vína, která v něm zrála dalších 14 let, kdy se opatství rozhodlo tyto skvosty prodat.

Mezi nejslavnější zámky a vinařské podniky regionu Rheingau patří též bezpochyby Schloss Johannisberg, kde byl v roce 1100 založen klášter. Jak je známo, byly zde první vinice vysázeny již za Karla Velikého. V roce 1816 daroval rakouský císař Schloss Johannisberg svému kancléři, princi Metternichovi za vykonané služby. Tato rodina jej vlastní dodnes, i když je majetek technicky ve správě gigantické firmy Rudolf August Oetker. V roce 1942 by zámek zničen bombardováním, dnes je však zcela zrekonstruován. Zámecká vína nesou na etiketě erb Metternichů a mají záklopky různých barev, což označuje kategorie stupňů kvality. Například červená barva znamená Kabinett, zelená pozdní sběr (Spätlese), růžová výběr (Auslese), zlatá výběr ze suchých bobulí (Trockenbeerenauslese) atd. Nejlepší ročníky, (datují až do roku 1870!), jsou plná, koncentrovaná vína fantastické struktury s dlouhou životností.

Dalším věhlasným vinařstvím je Schloss Vollrads v nedaleké obci Oestrich-Winkel. Od roku 1211 až do roku 1997 roku byl podnik po 28 generací ve vlastnictví aristokratické rodiny Matuschka-Greiffenclau, která se může chlubit nejdelší vinařskou tradicí, a to nejen v Německu, ale možná i na celém světě. Po tragické smrti posledního majitele jménem Graf Erwein, zámek a vinařství spravuje banka a nachází se zde i gastronomická restaurace. Vína Schloss Vollrads mají distingovaný charakter, jsou plná ovocitosti, pikantní, harmonická a elegantní s velkou perspektivou. Od roku 1979 vyrábí sklepmistr zámku Schloss Vollrads rovněž vína ze sousedící usedlosti Fürst Löwenstein, která jsou kulatější a zralejší. Obě panství náležejí k asociacím jako jsou VDP (Verband Deutscher Prädikatsweingüter) a Charta, které v regionu Rheingau sdružují výrobce vysoce kvalitních suchých vín zejména z odrůdy ryzlinku rýnského obzvlášť vhodných pro vysokou gastronomii. Rovněž jejich výběry z bobulí jako jsou Beerenauslese, Trockenbeerenauslese a ledová vína Eiswein jsou věhlasná po celém světě. Královské a carské dvory platily za toto tekuté bohatství pocházející z regionu Rheingau vždy zlatem.

Falcko (Pfalz, Palatinate, Rheinpfalz)

Falcko je druhou největší vinařskou oblastí Německa, která se až do roku 1992 nazývala Rheinpfalz. Táhne se 80 km na sever od Alsaska, jehož horské pásmo Vogézy (Vosges) přechází na německé straně v pohoří Haardt. Stejně jako Alsasko na francouzské straně, je i Falcko nejsušší a nejslunnější ze všech oblastí Německa, a to díky mikroklimatu vytvářeném deštným stínem na úpatí svahů, kde je také vysázena většina vinic. Centrem vinařského regionu je Neustadt-an-der-Weinstrasse, což v českém překladu je báječně znějící „Nové Město na vinařské stezce“. V jeho okolí se nacházejí slavné vinařské obce Deidesheim, Gimmeldingen, Ruppertsberg a Wachenheim, spojené s ještě slavnějšími vinařskými jmény jako jsou Bassermann-Jordan, Müller-Cattoir, Reichsrat von Buhl nebo Bürklin-Wolf.

Jižně od Nového Města pokračuje tato vinařská stezka podle níž nese i název celý okres - Südliche Weinstrasse - vinařskými obcemi Edenkoben, Edesheim, Landau, Ilbesheim... až po Schweigen. Toto území si dnes vysloužilo přezdívku Feinschmeckerecke der Pfalz neboli gurmánský kout Falcka. Avšak vína z této oblasti nebyla tradičně středem pozornosti, a to ještě relativně nedávno. Převážná většina vín se vyráběla v dobře vedených družstvech, která nastartovala revoluci v doposud selské produkci vína, která tuto oblast v minulosti proslavila, nicméně v jižním Falcku se nyní začali soustřeďovat i soukromí ambiciózní mladí vinaři.

Celkem je v oblasti Falcka révou vinnou osázeno 23 400 hektarů, ze kterých zhruba 6000 vinařských podniků vyrobí 2,5 milionu hektolitrů vína ročně. Městečko Forst bylo tradičně považováno za špičkovou vinařskou obec Falcka s vinicemi Kirchenstück a Jesuitengarten, které byly již v roce 1828 zatříděny jako viniční tratě nejlepší bonity. Nyní se za nejlepší vinařskou obec všeobecně pokládá Deidesheim, ležící několik kilometrů jižněji, který je mnohými návštěvníky považován za nejkrásnější obec Německa vůbec, zatímco Bad Dürkheim je největší vinařskou obcí Německa se svými 800 ha vinic, kde se každoročně před vinobraním pořádá klobáskový jarmark Würstmarkt.

Za nejlepší vína Falcka jsou tradičně považovány ryzlinky rýnské, zejména ty původem z kraje Mittelhaardt. Tato odrůda představuje okolo 23 % celkové výsadby a pěstuje se na rozloze 4 500 hektarů. Často se vína z Ryzlinku rýnského vinifikují jako polosuchá (halbtrocken), jejichž medová charakteristika a plné tělo je totálním kontrastem oproti lehčím, ocelově minerálovitým ryzlinkům z oblasti Mosely. Kultivarům rodiny pinotů, a to jak modrým, bílým i šedým (Blauburgunder, Weissburgunder, Grauburgunder/Ruländer) se zejména daří na jihu, zatímco odrůda Chardonnay, jejíž výsadba byla povolená až v roce 1992, zde téměř zdomácněla, navzdory protestům tradicionalistů, kteří houževnatě brojili proti takovýmto nově-příchozím. Naopak výsadba odrůdy Müller-Thurgau dramaticky poklesla, což je především způsobeno snížením odbytu polosladkých známkových vín typu Liebfraumilch, kdysi nejpopulárnější vývozní artikl do USA a Velké Británie, který však v nedávných letech způsobil ve světě celkový nezájem o německá vína vůbec.

To se však již brzy mělo změnit díky všeobecnému zájmu světa o odrůdu Riesling (Ryzlink rýnský), která vystřídala Chardonnay a s ním i trend barikování bílých vín. Francouzský paradox rovněž způsobil, že se i v Německu zvýšila poptávka po červených vínech. V roce 2005 více než 40 % odrůdové skladby Německa tvořily odrůdy Pinot Noir a Dornfelder, ale i St. Laurent (Svatovavřinecké), Blauer Portugieser (Modrý Portugal), Lemberger (Frankovka) a dokonce i Cabernet Sauvignon a různí novošlechtěnci, jako například Regent, Acolon, Cabernet Dorsa a celá řada dalších kultivarů.

Jelikož je Falcko slunným a suchým regionem s průměrným ročním srážkovým úhrnem 400 mm, réva vinná je zde také nejvíce náchylná na klimatické změny, zejména na období sucha, která jsou v posledních letech stále častější. Umělé zavlažování není povoleno a tak vinice prožívají velký stres. Mnohdy však po době sucha přijdou bouřky, přívalové deště i krupobití, které mohou ovlivnit výnosy a tím i kvalitu vín. Půdní podmínky jsou zde velmi pestré, což má za následek široké spektrum stylů a chutí falckých vín.

Zalesněné kopce pohoří Haardt s jejich četnými hrady a zříceninami jako jsou Hambacher Schloss, Trifels, Berwartstein nebo Drachenfels přilákají do falckého regionu řady turistů, nejen z nejbližších velkoměst Mannheimu, Ludwigshafenu či Karlsruhe, ale i ze zahraničí. To pomáhá místím vinařům s odbytem velkého množství vín přímo k zákazníkovi. Pro zajímavost, tradičně se zde víno podává ve sklenicích typu Dubbenglas o obsahu 50 cl nebo 25 cl, tedy půl nebo čtvrtlitrové Schoppen a Viertel.

Tak jako v ostatních vinařských oblastech, i zde probíhají diskuze o klasifikaci vinic, avšak omezit takové zatřídění pouze podle odrůdy Riesling, jako třeba v oblasti Rheingau, by bylo pro falcké vinaře poněkud limitované. A jako všude jinde v Německu i zde se mnozí vinaři, zejména ti z nejmladší generace, sdružují v asociacích jako jsou Junge Pfalz, Freunde, Pfalzhoch nebo Südpfalz ConneXion, jejichž členové si navzájem pomáhají nejen v know-how, technologii výroby a marketingu, ale i ve vytváření image, povědomí a sebevědomí. Jejich společným cílem je přivést do regionu nový život. Avšak ani dobře etablovaná jména nezůstávají pozadu a snaží se setřást ze svých beder negativní image, jakou německá vína měla v dobách nedávno minulých, a to pestrým sortimentem vysoce kvalitních a zajímavých vín.

Přední vinařství Falcka:

Vinařství Müller-Catoir, Gimmeldingen, Neustadt-an-der-Weinstrasse. Ačkoliv vinařství nevlastní ty nejlepší polohy ve Falcku, vína z jejich 16 ha vinic proslavil jeho bývalý enolog a sklepmistr Hans-Günter Schwarz. Po jeho odchodu do důchodu v roce 2001 mají jeho následníci těžký úkol, aby udrželi věhlas a slávu. Vinařství produkuje velmi aromatická a mohutná vína z odrůd Ryzlink rýnský, Scheurebe, Rieslaner (prý nejlepší v Německu!), Muskateller, Rulandské bílé a šedé, a to za stále slušné ceny.

Vinařství Bassermann-Jordan, Deidesheim. Po téměř 300 letech rodinné tradice se od roku 2003 stal novým majitelem Achim Niederberger. Enolog Uli Mell a sklepmistr Günther Hauck se soutřeďují pouze na odrůdu Ryzlink rýnský. Nejlepší viniční tratě jsou Forster Kirchenstück, Jesuitengarten a Ungerheuer. Ve sklepě v Deidesheimu se nachází obdivuhodný archiv starých ryzlinků (ročník 1945 byl při nedávné ochutnávce stále vynikající!) a sbírka amfor z dob Římanů.

Vinařství Josef Biffar, Deidesheim. Špičkové vinařství s dlouhou tradicí, stále ve vlastnictví rodiny, původem z Francie (Huguenoti). Bio produkce elegantních klasických ryzlinků, sektů a pestrého sortimentu marmelád a konfitovaného ovoce (vynikající je zázvor!).

Vinařství Dr. Bürklin-Wolf, Wachenheim. Dynamické vinařství s 95 ha vinic s předními polohami v obcích Forst, Deidesheim, Ruppertsberg a Wachenheim. Plná, tělnatá vína jsou často oslnivá a jsou rovněž k dostání i na českém trhu.

Vinařství Reichsrat von Buhl, Deidesheim. Tradičně špičkové vinařství středního Falcka s dlouhou historií, které se navrací ke své dávné reputaci se svými podmanivými víny. Od roku 2005 ve vlastnictví Achima Niederbergera (viz také Bassermann-Jordan).

Vinařství Weingut Anselmann, Edesheim. Ralf Anselmann a jeho sestra Ruth již několik let pravidelně navštěvují Českou republiku, kde svůj sortiment představují českým milovníkům německých vín každoročně v Praze a Pardubicích. Rodina Anselmannů obhospodařuje 78 ha vinic, ze kterých produkuje velice široký sortiment vín za velmi příznivé ceny.


Střední Porýní - Mittelrhein
Území středního Porýní – Mittelrhein – je jednou z nejkrásnějších vinařských oblastí Německa, které je známé nejen pro své famózní ryzlinky rýnské, ale především svojí dramatickou krajinou opředenou legendami.

Střední Porýní - Mittelrhein

Díky tomuto nádhernému kraji se strmými svahy prudce se svažujícími do rychle proudícího toku Rýna, jejichž vrcholky zdobí četné hrady a zříceniny, byla od roku 2002 část regionu Mittelrhein mezi městy Bingen a Koblenz zařazena na seznam světových památek organizací UNESCO.

Snad nejmalebnějším úsekem je část toku řeky Rýna od hranice více proslulého regionu Rheingau, mezi městy Rüdesheim a Boppard, jejíž závratnou krásu beroucí dech si lze nejlépe vychutnat plavbou lodí. Úchvatná místa, která stojí za zastavení jsou obehnané městečko Bacharach, Oberwesel s jeho historickými věžemi, nad nímž se tyčí Günderode Haus, pojmenovaný po básnířce Carolin von Günderode (1780-1806), dnes penzion s restaurací, který si režisér Edgar Reitz zvolil jako lokaci pro svůj film „Heimat 3“ zobrazující život v Hunsrücku, nebo St. Goar s vyhlídkou na legendární strmý útes Loreley (132 m).

Loreley (ze staroněmeckého „lureln“ neboli šumět a keltského „ley“, což znamená skála) se nachází na nejužším místě Rýna, kde v minulosti došlo k mnoha tragickým nehodám říčních plavidel kvůli prudkému proudu a skaliskám pod vodou. Legenda vypráví o krásné „vodní víle“ a svůdkyni Loreley, která v těchto místech svým zpěvem zprovodila ze světa mnohé lodě a jejich posádky, podobně jako Sirény v řecké mytologii. Tento mýtus poprvé literárně zvěčnil v roce 1801 německý romantický básník Clemens Brentano, avšak známější balada pochází z roku 1823 z pera Heinricha Heineho.

Je to právě v této romantické krajině jižní části oblasti Mittelrhein neboli Oberen Mittelrheintal, která má největší koncentraci hradů a pevností na světě – celkem 29 – a to na svých pouhých 65 km délky, která je zapsaná jako UNESCO-World Heritage. Na to severní část oblasti Mittelrhein ležící severně od Koblenze pohlíží poněkud závistivě, jelikož na ni se tento zápis již nevztahuje.

Oblast Mittelrhein patří mezi nejmenší německé vinařské regiony a táhne se od Bingenu a Rüdesheimu na jihu až po předměstí Bonnu na severu v délce 100 km. Jsou zde dvě podoblasti Bereiche: Siebengebirge (pojmenovaná podle pohoří ležící jižně od Bonnu) a Loreley, 10 kolektivních vinic zvaných Grosslagen a 111 individuálních viničních tratí nejlepší bonity, kterým se říká Einzellagen. Jedinečnou takovou viniční tratí je např. Bacharacher Hahn a za zmínku stojí i St. Goarer Steilhang a Oberweseler Oelsberg.

Bohužel i zde, tak jako v oblasti sousední Mosely, kde se v minulosti viniční hory pyšnily významnými výsadbami révy vinné, zejména ryzlinku rýnského, se za posledních 50 let osázená plocha zcvrkla téměř o polovinu a návštěvník často spatří na vrcholcích strmých kopců vyklučené parcely vinic, které leží ladem. Oblast Mittlerhein má nyní 450 ha vinic a svojí rozlohou se řadí na předposlední, dvanácté místo ze všech 13 vinařských regionů Německa. Především na severu odchází značný počet mladých lidí z řad pěstitelů a vinařů za lukrativnější prací do měst. Tento exodus se stal předmětem zájmu místní asociace VDP (Verband Deutscher Prädikats- und Qualitätsweingüter e.V.), který se nyní snaží situaci řešit.

Nejvysazovanější odrůdou oblasti Mittelrhein je ryzlink rýnský, který představuje 75 % z celkové výsadby (v Bacharachu – hlavním městě této vinařské oblasti – dosahuje až 85 %). Druhou noblesní odrůdou je Spätburgunder (Pinot noir, neboli rulandské modré) a reprezentuje 8,7 % výsadby s největší koncentrací okolo města Bacharach. Vína mají typický minerální charakter vlivem břidličnatého a kvarcitového půdního podloží, které v oblasti převládá.

Klimatické podmínky jsou velmi příznivé, díky obrovskému množství vody protékající pod příkrými skalními útesy, s dostatkem vláhy v letních měsících, aby se keřům révy vinné na propustných porézních, byť teplých a záhřevných půdách co nejlépe dařilo. Zimy jsou mírné a průměrná roční teplota je okolo 10°C. Přibližně čtvrtina hroznů se zpracovává v družstevních sklepech Bacharachu a dalších hlavních vinařských center. Někteří pěstitelé provozují vinohradnickou činnost jako víkendové zaměstnání a svá vína prodávají četným turistům, o které v tomto malebném regionu není nouze. Velmi málo vína se dostane na zahraniční trhy.

Přední vinařství oblasti Mittelrhein:

Vinařství Weingut Toni Jost, Bacharach. Jedno z nejznámějších vinařství oblasti Mittelrhein je bezpochyby Weingut Toni Jost, nesoucí jméno otce dnešního majitele, Petera Josta, který se zasloužil o to, že vinařství přežilo obtížná válečná a poválečná léta. Dcera Cecilia, jež právě dokončila studia v Geisenheimu, je již šestou generací. Hlavní fokus rodiny, která obhospodařuje vinice v Bacharachu již přes 180 let, jsou vína z odrůdy ryzlink rýnský, který dosahuje v nejlepší viniční trati Bacharacher Hahn vysokých přívlastků.

Vinařství Ökologischer Weinbau Martina und Dr. Randolf Kauer, Bacharach. Ekologické vinařství hospodařící na 3,5 ha vinic s roční produkcí 22 000 lahví se sídlem v historických budovách, které se postupně rekonstruují, vede sympatický dr. Randolf Kauer, rovněž lektor na vinařském institutu v Geisenheimu. Typická ochutnávka jeho produkce začíná na cimbuří hradu Stahleck, odkud je na město Bacharach a jeho přilehlé vinice velkolepý výhled.

Vinařství Weingut Philipps Mühle, St. Goar. Toto vinařství a mlynářství provozuje vinotéku na břehu Rýna s výhledem na legendární skalní útes Loreley, kde lze ochutnat nejen špičkové ryzlinky z tratí St. Goarer Steilhang či Burg Rheinfells, ale i domácí chléb z vlastní mouky. Mladí vinaři, bratři Martin a Thomas Philipps, dávají na trh 90 % vín z odrůdy ryzlink rýnský, zbytek tvoří Müller Thurgau.


Riesling Über Alles

Riesling , u nás nazývaný Ryzlink rýnský (syn. Rhine Riesling, Weisser Riesling, Rössling, Riesler, Rieslinger, Moselriesling, Johannisberger, Hochheimer, Rheingauer, Niederländer, Klingelberger, Gräfenberger, Kastellberger, Karbacher Riesling, Kleinriesling, Kleinriesler, Weisser Kleiner Riesling, Gewürztraube, Pfefferl aj.), je pojem, který pro mnoho znalců znamená "král vín". Je bezpochyby tou nejušlechtilejší odrůdou pro výrobu bílých vín a v poslední době se těší tzv. renesanci.

Riesling

Původ ryzlinku rýnského je německý. Mnozí odborníci se shodují v tom, že je to potomek divoké lesní révy Vitis silvestris pocházející z regionu Rheingau v Porýní. Jižní svahy podél břehu řeky, které leží v dešťovém stínu pohoří Taunus, totiž skýtají ideální stanoviště pro pěstování ryzlinku rýnského. Navíc se řeka Rýn mezi městy Wiesbaden a Rüdesheim rozšiřuje natolik, že se vlastně podobá velkému jezeru, což vytváří speciální mikroklimatické podmínky pro vinohradnictví. Teploty málokdy klesnou pod 0°C a pozdní mrazy se objevují jen zřídka. Navíc ranní husté mlhy nazývané Traubendrücker mají velice příznivý vliv na výskyt ušlechtilé plísně Edelfäule (Botrytis cinerea), tolik prospěšné k výrobě pozdních sběrů a bobulových výběrů. Bylo to právě zde, kdy na druhém břehu Rýna ze svého paláce v Ingelheimu Karel Veliký zjara pozoroval jak nejdříve sněhy roztávají na těch nejstrmějších stráních kopců, zejména na úpatí Johannisbergu. Usoudil proto, že réva vinná by se měla v budoucnu sázet jen na jižně položených svazích.

Teorie o tom, jak tato odrůda přišla ke svému jménu je mnohem více podložená charakteristikou této odrůdy nežli čímkoliv jiným. "Rus" znamená tmavé dřevo a ryzlink se vyznačuje tvrdým dřevem, které dobře vyzrává. Kmen slova Riesling (mezinárodní název této dorůdy) mohou tvořit výrazy "Rissig" (znamenající rýhy v kůře dřeva), "Reissen" (vysoká kyselinka) či "verrieseln" (znamenající coulure neboli sprchávání, čemuž je odrůda Riesling náchylná při nepříznivém počasí v době květu).

Tento ušlechtilý kultivar je středně bujného růstu a navíc vyniká vysokou odolností proti mrazům. V severnějších končinách střední Evropy, stejně jako v českých zemích nebo v Alsasku, dává bílá vína špičkové kvality. Nejlepší podmínky si však nachází právě v povodí řek Mosely a Rýna, kde vína z Ryzlinku rýnského vynikají svojí svěžestí a vyšší kyselinkou s typickým minerálním aroma připomínajícím nádech výparů nafty (v dobrém slova smyslu!). Pozdní sběry jsou plné ovocitosti, medovosti a jemné kořenitosti, což jim v kombinaci s předchozími atributy dává velký předpoklad k dlouhému zrání po dobu až několika desítek let. Pro zajímavost, nejstarší víno z odrůdy Ryzlinku rýnského pochází ze sklizně roku 1540 z tzv. „švédského“ sudu, který byl v dobách třicetileté války zakopán ve franckých lesích před plundrující švédskou armádou. Víno leželo na sudu plných dvě stě let než se nalahvovalo a stalo se vlastnictvím šíleného krále Ludvíka bavorského. V roce 1964 byla ve würzburském Staatlicher Hofkeller otevřena k degustaci poslední ze tří zbývajících lahví tohoto vynikajícího ročníku. Ochutávky se mimo jiné zúčastnil i mladý Hugh Johnson, dnes jedna z nejvýznamnějších vinařských osobností na světě. Po otevření lahve tohoto, více než 420 let starého, vína bylo konstatováno, že si tato odrůda ponechala všechny vlastnosti, které by se daly očekávat od špičkového ročníku.

Ač tmavé v barvě díky oxidativnímu procesu, víno mělo distinktivní germánskou vůni a chutnalo výtečně než se během několika minut proměnilo v hořký ocet... Existují již jen dvě láhve tohoto vzácného pokladu - jedna se nachází ve vinařském muzeu v Německu a druhá je ve vlastnictví sklepmistra anglické královny Alžběty II. V současné době probíhají jednání o koupi této lahve zpět do sklepů ve Würzburgu.